Možná jsem vážně polonymfomanka

     Slyším to od všech: "Jsi nymfomanka." Ne, nejsem - ale nikdo to nechápe. Když už, tak o sobě tvrdím, že jsem polonymfomanka. Pokud nejsem zadaná, nevyhledávám sex a podobně, ale když jsem zadaná a jsem zrovna s tím člověkem, můžu to mít třeba třikrát za den. Pořád jsem ale schopná pochopit, že ten druhý na tom nemusí být stejně, takže se přizpůsobím jemu a žádnou psychickou (nebo fyzickou) újmu mi to neudělá. Teď se mi to ale asi trochu vymklo z rukou...
    Pár dní před víkendem jsem dostala mentruaci, takže bylo jasné, že budu mít období, kdy jsem skoro nesnesitelná, protože nemyslím na nic jiného než na sex. Problém byl ten, že se mi objevily kvasinky. Normálně bych je vyléčila a byla bez sexu, ale ta menstruace mě nenechala v klidu... Věděla jsem, že si můžu zadělat na pořádný problémy, ale bylo mi to jedno. Poznáte, že přestáváte být "normální" člověk, co má rád sex, když je vám jedno, co vám to způsobí, a že vás to momentálně i bolí (protože to dost dře), ale stejně to musíte mít.
     Pořád si opakuju, že bych s tím asi měla někam zajít, ale pokaždý si to rozmyslím. Ale aspoň už nebrečím, když se o něco snažím a má drahá polovička zrovna nemá chuť...